Zpověď ze sedadla spolujezdce Vojtěcha Štajfa

Autor: Pavel Srp - 20. 3. 2012


Bylo 18.března, neděle ráno, krásný slunečný den, po dlouhé době opravdu pěkné počasí, a my jsme vyrazili směrem na Plzeň. Cíl se nacházel na lesní cestě kousek od Zbiroha, kde jsme měli sraz s Vojtou Štajfem a jeho týmem. Ti zde testovali auto na novou závodní sezonu, která začíná již tento pátek Valašskou Rally.

Když jsme na místo přijeli, byly práce již v plném proudu a připravovala se první jízda. Vojta nás s úsměvem přivítal, ale v autě už na něj čekal spolujezdec, a tak musel běžet. Svoje závodní Subaru nastartoval a ozval se rachot, který prozrazoval, že tohle auto opravdu není hračka pro děti :)

První jízda byla seznamovací, rozhodně to ale neznamená, že byla pomalá. Právě naopak. Auto kolem nás lítalo tak rychle, že jsme skoro nestíhali fotit. Bohužel nic nejde tak, jak si člověk naplánuje, což ukázala druhá jízda. V zatáčce se vyzula levá přední pneumatika a téměř neovladatelné auto se řítilo na dva vzrostlé stromy. Naštěstí se v měkké trávě vyzutý disk chytl a auto se o strom „jen“ otřelo levým bokem. Když pak Vojta vystoupil z auta, řekl: „Do poslední chvíle jsem nevěděl, že se něco děje. Až když jsem tady otočil volantem a auto jelo rovně, vykřikl jsem defekt! Už jsem nás viděl v těch stromech čelně, ale nakonec to dobře dopadlo.“ Auto to odneslo zničenou řidičovou stranou – odřený blatník, ohnutý A i B sloupek, rozbité řidičovo okno a uražené zrcátko.

Podívejte se, v jakém to bylo místě. Přehledná a široká zatáčka, ale s téměř neovladatelným autem řidič neudělá nic. Dodržujte tedy, prosím, pokyny pořadatelů a při závodech rally stůjte jen tam, kde je to pro takové účely vyhrazeno.

Už se zdálo, že je testování u konce, ale u závodních aut je nepsaným pravidlem, že dokud auto jede, tak se dá opravit snad všechno. :) Nejen pro takové případy je servisní auto vybaveno i spoustou stahovacích a lepících pásek… Oprava auta trvala 20 minut a mohlo se vyrazit dál.

Teď nastává ta chvíle, kdy se mi zrychluje tep a stoupá adrenalin. Proč? Protože na horké místo vedle Vojty si mám sednout já. Není to první podobná jízda, ale vždycky se na něco takového hrozně těším. Nasazuju helmu, sedám si do sedačky a s pomocí mechaniků zapínám pásy. Sedím, nemůžu se pohnout ani o milimetr. Vojta otáčí klíčkem v zapalování a ozývá se hlasitý zvuk motoru. Kontrolujeme spojení a pomalu odjíždíme na „start“, kde se neplánovaně potkáváme s cyklisty. Ti jsou rozumní a nechají jet nás, prý rádi počkají :D

Zastavujeme, Vojta zapíná mód „letadlo“ a jsme připraveni vyrazit. Teď! Už podle rozjezdu je znát, že jízda bude taková, jakou jsem čekal – rychlá. Řítíme se po úzké silničce dálničními rychlostmi, míjíme stromy o pár centimetrů, zkracujeme si zatáčky téměř příkopem a občas si říkám, jestli to vlastně před další zatáčkou stihneme ještě ubrzdit. Levá zatáčka střídá pravou, prudké brzdění střídá prudká akcelerace. Jízdu si opravdu užívám.Okruh jsme projeli dvakrát – nahoru a dolů. Ty čtyři kilometry utekly jako voda.

Přijíždíme zpátky do „servisní zóny“, kde už čeká Vojtova staronová spolujezdkyně Marcela Dolečková – Ehlová, která se do závodního auta vrací po velmi příjemné rodičovské pauze. Vystupuju z auta, proplétám se mezi trubkami bezpečnostního rámu a užívám si ten pocit z právě dokončené „lesní rychlostní zkoušky“. Je neskutečné, jak auto funguje a co Vojta Štajf s volantem, řadící pákou a pedály dokáže! Super zážitek!

Děkujeme Subaru Czech Rally Teamu za možnost zúčastnit se testování a Vojtěchu Štajfovi za parádní jízdu a přejeme jim hodně štěstí v závodní sezoně 2012!

-PS-

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru