Auta nemají příliš ráda extrémní podmínky, tedy pokud nejsou přímo na tyto podmínky konstruována. Automobily nemají jen autobaterii, ale obsahují mnoho provozních kapalin, které rády při velmi nízkých teplotách zamrzají, tuhnou a gelovatí. Tyto kapaliny mají pak velký vliv na jízdní vlastnosti, bezpečnost a na to, zda-li vůbec vyjedete.

Začal bych naprostou samozřejmostí a tou je nemrznoucí směs v chladícím systému. Správně by si měl každý řidič před zimou zjistit, „do kolika stupňů má“ chladící směs. Znám plno lidí, kteří tuto věc podceňují a pak se diví, když trochu víc přituhne, že praskne nádržka chladící kapaliny, případně chladič nebo v nejhorším případě (když už nepomůže mrazová zátka) blok motoru. Aby nám voda v chladiči nezmrzla, přidávají se do vody v chladícím systému látky na bázi methanolu, Ethylenglykolu nebo Propylenglykolu. Díky těmto látkám se dá dosáhnout odolnosti proti mrazům až -87°C. Avšak nic se nemá přehánět, pokud zvolíte špatnou nemrznoucí kapalinu nebo jí použijete příliš mnoho, může se motor přehřívat. A to také není dobré!

Další kapalinou v autě na bázi vody, je kapalina do ostřikovačů. Víme, že základem bezpečné jízdy je dobře vidět z auta a kapalina do ostřikovačů se správnou odolností vůči mrazu je důležitou součástí. Pokud použijete letní směs nebo nekvalitní zimní, koledujete si o zamrznutí kapaliny v hadičkách, v horším případě o prasklou nádobku na kapalinu.

 

Oleje jsou také nedílnou provozní kapalinou. Při nízkých teplotách tuhnou a svojí mazací funkci neodvádějí tak dobře jako při běžných podmínkách. Přestože minerální ani plně syntetické oleje už v podstatě neexistují, jde o známá označení z dřívější doby, která jsou často používaná mezi motoristy i dnes. Za plně syntetické oleje, podle této pomůcky, se považují náplně s označením 0W či 5W, polosyntetikou jsou produkty s označením 10W a za minerály se považují všechny další oleje s vyšším číslem – většinou se již používá jen 15W, výjimečně 20W. Kdy číslo před W vždy značí startovatelnost motoru při nízkých teplotách. Čím je číslice před „W“ nižší, tím řidší olej je. Olej s nižším indexem W je zimě tekutější za studena a zpočátku lépe maže. Ovšem nemůžeme si do motoru dát jakýkoliv olej, který nás napadne. Při výběru oleje je nutné dodržovat pokyny výrobce vozu.

Olej je většinou také v tlumičích. Je dobré počítat s tím, že tlumiče ve velkém mrazu nefungují tak, jak mají, a je víc než záhodno vyvarovat se prudkým změnám směru nebo rychlým průjezdům zatáček.

Nevyplácí se podceňovat ani brzdovou kapalinu, která do sebe váže vzdušnou vlhkost. Pokud to je už nějaký ten rok, co jste brzdovou kapalinu neměnili, může v ní být obsaženo poměrně dost vody. Voda v „brzdovce“ pak může vytvářet krystalky a může mít vliv i na brzdovou soustavu. Brzdovou kapalinu se doporučuje měnit každé 2 roky.

V neposlední řadě je ve voze také palivo. Většina výrobců pohonných hmot svá paliva upravuje na letní a zimní období. Benzín snese teploty až do -40 °C bez větších problémů, přesto se vyrábí i zimní. Zimní benzín se liší pouze tlakem par, který je důležitý pro karburátorové motory. S těmi se v dnešní době již téměř nesetkáváme.

U nafty už musíme být obezřetnější. Nafta existuje v tzv. třídách B, D a F, které se liší obsahem parafinů a petrolejové frakce. To ovlivňuje její filtrovatelnost. Třída B je prodávána od jara do podzimu a má udávanou filtrovatelnost do 0 °C. Přechodná nafta třídy D má udávanou filtrovatelnost do -10 °C a je prodávána od prvního října do poloviny listopadu a pak zase od prvního března do poloviny dubna. Od 1. prosince jsou na našich čerpacích stanicích už prodávány výhradně nafty zimní: Třídy F s filtrovatelností do -20 °C. Na horách je často nabízena tzv. arktická nafta, která má filtrovatelnost nastavenou dokonce do -32°C.

Do svých čtyřkolových miláčků nelijeme pouze naftu nebo benzín. Je dobré si uvědomit, že auto obsahuje plno provozních kapalin a náplní, které mohou v zimě dělat neplechu.

-TJ-