test-toyota-land-cruiser

Test Toyota Land Cruiser: Jen tak si pluje krajinou…

Autor: Pavel Srp - 12. 6. 2012


Nemám rád velká SUV a jim podobná auta, zdají se mi zbytečná. Toyota Land Cruiser si ale nehraje na něco, co není, a možnost vyzkoušet ji v redakčním testu se nedala odmítnout! Své předváděcí vozidlo nám zapůjčila společnost Emil Frey ČR.

Ale zpět k úvodu… Mnohá dnešní SUV, která z pravých off-roadů (kam bych Land Cruiser pasoval) vznikla, dnes neumí projet více než polní cestu a už na mokré trávě mají problém s trakcí. Jejich revírem jsou parkoviště nákupních center, parkoviště velkých firem nebo okolí škol a školek. Ve většině případů tam ale Land Cruiser stát nebude.

Land Cruiser totiž není autem jen do městského provozu nebo na dlouhé manažerské cesty po dálnici. Nezalekne se ani těžšího terénu, do kterého vám nabídne takové pomocníky, jakými jsou například redukční převodovka, uzávěrky diferenciálů a mnoho dalšího. Vybrat si můžete třeba i typ povrchu, na kterém jedete a elektronika vůz přizpůsobí tak, aby nabídl co nejlepší možnosti přilnavosti nebo průchodnosti. Limitovaní pak budete jen šířkou a délkou auta, takže některé velké nerovnosti nebudete schopni projet a třeba i takové Subaru Forester se vám bude moci „posmívat“… Půjde ale už o opravdu extrémně ostré zlomy. Je jasné, že přes den s autem můžete „blbnout“ na offroadové trati, projíždět brody nebo příkopy a přitom si potom neuděláte ostudu ani večer před divadlem. Samozřejmě pokud auto důkladně opláchnete, ale… Nakonec, jde to i s bahnem. :)

Už při prvním pohledu vás překvapí vnější rozměry. Land Cruiser je opravdu obrovský. Délka 4 760 mm, výška ohromných 1 845 mm a šířka 1 885 mm za sebou zanechá soupeře v podobě BMW X5, Porsche Cayenne nebo třeba i Hummer H3 a další. Ti vedle něj působí jako nedorostlí puberťáci. :) O velkých rozměrech řidič za volantem bude vědět, ale rozhodně ho nebudou nepříjemně trápit. Je snad jen potřeba přemýšlet při vjezdu do nejužších center měst, která na takové mastodonty nebyla stavěná a stěží tam projede třeba i Suzuki Swift.

Při parkování vám pomůže čtveřice kamer (umístěny jsou v přední masce, ve vnějších zpětných zrcátkách a v zadních dveřích), pomocí kterých budete přesně vědět o tom, co se kolem auta děje a nachází. Jen z té přední toho moc nepoznáte. Nabízí sice záběr až 190°, ale její zobrazení je nepřehledné a zkreslené. Ale kdyby to přece jen bylo málo, vpředu i vzadu jsou parkovací čidla zobrazující vzdálenost od překážky i graficky na displeji navigace.

Velice nezvyklé je nasedání do vozu. Díky sedadlům umístěným ve výšce pasu je potřeba k nastupování použít stupátko. Navíc jak stupátko samotné, tak prostor pod ním, je podsvětlen. Po usednutí do příjemných sedadel na vás čeká dostatek prostoru ve všech směrech a je jedno, jestli sedíte v první nebo druhé řadě sedadel. Omezení budete vnímat snad jen v řadě třetí, která je spíše nouzová, ovšem nesrovnatelně pohodlnější než například v Mitsubishi Outlander… Vyklopení sedadel z podlahy je elektrické a ovladače lze nalézt na „C-slouku“ za pravým zadním opěradlem nebo po otevření zavazadlového prostoru na sloupku po levé straně.

Stejně jako nabídne Toyota dostatek místa pro posádku, nabídne také dostatek místa pro zavazadla. Při použití všech tří řad sedadel si do kufru dáte tak akorát sedm svačin (104 litrů). Při dvou řadách sedadel můžete naložit na rovnou podlaho zavazadla o objemu 621 litrů a v případě sklopení všech seadel odvezete skoro 2 metry krychlové! Trochu nešikovně je vyřešeno nakládání. Dveře se otevírají do strany, ovšem panty jsou vpravo. Při parkování u chodníku se tedy do zavazadlového prostoru z chodníku prostě nedostanete. Škoda. Pro malá zavazadla lze použít také samostatně výklopné sklo. Smůlu ovšem mají lidé menšího vzrůstu, kteří přes vysokou hranu dveří do kufru ani nedohlédnou.

Přístrojová deska je kvalitní, potěší příjemným zpracováním i použitými materiály. Tlačítka jsou velká a jsou umístěna snad po celém interiéru. Najdeme je vlevo pod volantem, vpravo pod volantem, na volantu, na páčce pod volantem, vlevo vedle „budíků“, na středovém tunelu i na středové konzole. Celkově se v interiéru budete cítit velmi příjemně, čemuž dopomůže také pocit z jízdy.

Land Cruiser si na silnici, kde stejně stráví velkou většinu času, jen zlehka pluje na velkých pneumatikách a měkčeji nastaveném podvozku. Budete si připadat spíše jako na lodi, ale bez následků mořské nemoci. Svoji „bárku“ můžete ovládat velkým volantem, který svým průměrem připomíná opravdové lodní kormidlo. Posilovač řízení je nastaven velmi účinně, neznamená to však, že řidič ztratí informace od přední nápravy. A pokud by se tak stalo třeba v rozbláceném terénu, displej palubního počítače mezi budíky mu natočení kol graficky znázorní. Šikovné, že?

Pod kapotou jsme měli naftový řadový čtyřválec o objemu tří litrů (3,0 D-4D) spojený s pětistupňovou automatickou převodovkou pohánějící trvale všechna čtyři kola. Motor nabídne „jen“ 140 kW/190 koní, ale 420 Nm točivého momentu dostupného od 1 600 do 3 000 ot./min. S autem vážícím 2 350 kg to dokáže slušně zacvičit. Ačkoliv nejde o auto, se kterým by se na silnici závodilo, pojďme se říci, kolik toho slibují papírové hodnoty. Zrychlení z 0 na 100 km/h proběhne za velmi slušných 11,0 sekundy a maximální rychlost se zastaví na 175 km/h. Udávané hodnoty spotřeby paliva 9,7 (město)/7,1 (kombinovaná)/8,1 (mimo město) jsme nedosáhli. Běžnou jízdou (město 30%, okresky 40% a dálnice 30%) se spotřeba paliva podle palubního počítače ustálila na cifře 12,1 litrů na 100 km.

Námi testované auto bylo v druhé nejvyšší výbavě LUX NAVI v provedení se sedmi sedadly. Výbava začíná na cenovce 1 514 900 Kč a zahrnuje vše, co je k pohodě na palubě potřeba. Standardní bezpečnostní výbava zahrnující bezpočet airbagů (přední airbagy, boční airbagy pro řidiče a spolujezdce, hlavové airbagy pro všechny tři řady, kolenní airbag pro řidiče), ABS + ESP a podobně, je doplněna o komfortní prvky jakými jsou navigační systém s HDD, čtyři parkovací kamery, elektricky ovládaná a kůži čalouněná sedadla, elektricky nastavitelný volant, automatickou dvouzónovou klimatizaci vpředu a automatickou klimatizaci pro druhou řadu sedadel + výdechy pro všechny tři řady sedadel, elektrické ovládání oken a zrcátek, tempomat, palubní počítač, Bluetooth handsfree a takhle bychom mohli pokračovat dál a dál.

Za zapůjčení vozidla bychom rádi poděkovali společnosti Emil Frey ČR (www.emilfrey.cz), a už teď se můžete těšit na test auta z naprosto odlišného spektra: Toyota GT-86.

Štítky: , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru