Test Toyota Aygo 1.0 VVT-i

Autor: Tomáš Junek - 23. 11. 2014


Toyota Aygo je jeden ze tří modelů miniaut, která vyjíždějí z bran kolínské atomobilky. Před nějakým tím časem jsme měli tu možnost vyzkoušet v našem redakčním testu Peugeot 108, Citroën C1 nás čeká v lednu. Přestože by se mohlo zdát, že Toyota bude směřovat tento vůz na stejnou cílovou skupinu jako Peugeot, opak je pravdou. Toyota směřuje své Aygo celkově na mladou generaci, ostatně jak naznačuje jeho neotřelý a svěží design.

Toyota Aygo je z kolínské trojice po stránce designu zcela jistě nejodvážnější a na silnici ji rozhodně nepřehlédnete. Nejvíce asi zaujme přední část vozu a její vyobrazení obřího písmene „X“ plynule navazujícího na přední projektorové světlomety, které najdete již v základní výbavě, stejně jako LED denní svícení po stranách nárazníku. Pohled na Toyotu Aygo skrze zpětné zrcátko musí být dozajista zajímavý. Ono „X“ ale vpředu nekončí. Jeho horní „nožky“ se protahují od světlometů k zrcátkům, přes (v základu) elektricky ovládaná přední okna až k zadním světlometům. Testované auto bylo vyvedeno v pěkné oranžové barvě v kombinaci s černými prvky a černými litými koly.

Lidé v mém okolí byly ze vzhledu Ayga buď vyloženě nadšení nebo se jim naopak nelíbilo, nic mezi tím. Mě rozhodně neurazil, ba naopak si myslím, že Aygo vnáší čerstvý vzduch do stávající šedi našich silnic. Tuto vskutku zajímavou barevnou kombinaci lze získat pouze v balíčku X-cite ve střední výbavě nazývané X-play. Posuďte sami, zda se vám takto vyšperkované městské autíčko líbí.

Vybavenost vozu ve výbavě X-play s balíčkem X-cite byla vskutku nadstandardní a více než dostatečná. Jen, co jsem usedl do pohodlného sedadla, zaujaly mě budíky sdružené v podstatě do jednoho velkého rychloměru. Sekunduje jim kůží obšitý perfektně do rukou padnoucí volant, za který by se nemusel stydět ani leckterý hot hatch. Když jsem chtěl nastartovat, startovací skříňku na klíč jsem hledal zbytečně. V levé části středového panelu se totiž usadilo startovací tlačítko. Hned nad tímto tlačítkem se honosil velký displej vyobrazující nejrozličnější informace o voze, rádiu, hands free a konektivitě s různými přehrávači medií. V Aygu – jako u jediného vozu z kolínské trojky – si lze také připlatit za navigaci jako součást tohoto mediálního systému. Trochu ale zamrzí, že displej není tak dobře čitelný za slunečného počasí. Pod mediálním systémem lze najít automatickou klimatizaci, která fungovala na výbornou.

test-toyota-aygo-10-VVTi-p2

Co se bezpečnostní výbavy týče, Aygo nezaostává ani za vozy o několik tříd výše. Samozřejmostí je již v základu šestice aribagů, ABS, EBD, BA, VSC, TRC, asistent rozjezdu do kopce HAC a elektrický posilovač řízení EPS. Za příplatek se pak dá pořídit omezovač rychlosti, kterým byl vybaven i námi testovaný vůz.

Co se týče prostornosti uvnitř Ayga, musíme si uvědomit, že se jedná o kompaktní vůz do města. Přesto však poskytuje více vnitřního prostoru než by se na první pohled mohlo zdát. I když řidič se spolujezdcem sedí podstatně blíže u sebe než u větších vozů, na předních sedadlech je i tak místa poměrně dost a v závěru si řidič se spolujezdcem nijak nepřekážejí. Na zadních sedadlech to je už o něco horší, avšak na žádné řezání nohou u dospěláků docházet nemusí a hlava má místa také celkem dost, tedy v případě, že jste průměrně vzrostlý jedinec. Pro nastupování na zadní sedadla nebo montáž dětských sedaček je bezesporu výhodou druhý pár dveří, které se dají za 10 000 Kč přikoupit. Zavazadlový prostor už ale taková sláva není, má totiž objem pouhých 168 litrů, přesto se mi do něj podařilo naskládat, hlavě díky dlouholetým zkušenostem z tetrisu, celkem slušný nákup. Plato kufru je sice jen plátěné, takže na něj plato vajec nepoložíte, ale aspoň se otevírá spolu s pátými dveřmi a nemusíte s ním neustále zápasit a myslet na jeho sklopení jako třeba ve Škoda Citigo.

I když se jedná o městský vůz, určitě vás budou zajímat jízdní vlastnosti a komfort jízdy a nejen ve městě. Na první pohled se může zdát, zejména díky rozměrům, že jízdní vlastnosti nebudou nic moc, a že vůz bude nepohodlný. Už jenom kvůli rozvoru pouhých 2340 mm. Opak je pravdou. Podvozek je naladěný opravdu pohodlně a máte s ním dojem jako byste ani nejeli po výmoly znetvořené silnici. Dokáže vyžehlit i ostřejší nerovnosti, dokonce i zpomalovací prahy se v tomto autě nezdají tak nepříjemné. Na okreskách se vůz do rychlosti cca 100km/h chová velice stabilně a pro řidiče příjemně. V zatáčkách se díky pohodlně naladěnému podvozku auto naklání trochu více než bych čekal, ale i tak je stabilní a nijak neuskakuje. Na dálnicích se v rychlostech vyšších jak 100km/h už auto chová trochu nepředvídatelněji, naklání se a musíte neustále korigovat směr. Při každém předjíždění kamionu se vám do žil nahrne trocha adrenalinu a začnete se dívat po kilometrovníku, kdy už konečně budete sjíždět. Tohle auto nikdy dálničním širónem nebude, výrobce to ani nechce. Tohle je městský vůz. Ve městě se řídí opravdu skvěle. Malý poloměr otáčení, výborná agilita v nižších rychlostech a kompaktní rozměry zaručují, že ve městě s tímhle prďousem bude spokojený každý.

test-toyota-aygo-10-VVTi-p3

Aygo není do města špatně vybavené ani po motorové stránce. Kupec sice na výběr moc nemá, ale onen jediný motor v nabídce – tříválec s objemem 998 ccm zaručuje nejnižší sazbu povinného ručení. Ani výkon 51 kW a točivý moment 95 Nm nejsou vůbec špatné hodnoty. Díky proměnnému časování ventilů, zpřevodování a hmotnosti vozu pouhých 840 kg si nechává motor líbit i dost nízké otáčky (okolo 1500 ot./min), což se velice kladně odráží na spotřebě.

Spotřeba okolo pěti litrů v hustém městském provozu je myslím víc než slušný výsledek. Na okresce se dá dostat i o litr níž. A naopak na dálnici se dá atakovat dokonce osmi litrová hranice. Převodovka má (i se svými klady na spotřebě) z mého pohledu menší zápory. Na můj vkus jsou převody dlouhé až příliš a řazení jednotlivých stupňů jde dosti nepřesně.

Se svým neotřelým designem, pohodlím, výbornými jízdními vlastnostmi a nízkou spotřebou ve městě je Toyota Aygo výbornou alternativou v třídě kompaktních vozů. Honosí se také nejnižší cenou z kolínské trojice. Začíná totiž na 209 900 Kč. Testovaný vůz byl oceněn na 259 900 Kč.

[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Toyota
Typ:,Aygo
Motor:,řadový tříválec
Objem válců:,998 ccm
Plnění motoru:,atmosférické
Palivo:,benzín
Pohon:,přední kola
Výkon:,51 kW/69 koní při 6 000 ot./min
Točivý moment:,95 Nm při 4 300 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,14.2 s
Maximální rychlost:,160 km/h
Převodovka:,pětistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,5.0 / 3.6 / 4.1
Délka:,3 455 mm
Šířka:,1 615 mm
Výška:,1 460 mm
Rozvor:,2 340 mm
Pohotovostní hmotnost:,840 – 855 kg
Objem zavazadlového prostoru:,168 l
Ceník:,k nahlédnutí zde
[/table]

Štítky: , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru