Test Renault Mégane 1.2 TCe 130

Autor: Jan Karlík - 19. 4. 2016


Renault Mégane v jeho čtvrté generaci jsme poprvé viděli na autosalonu ve Frankfurtu v loňském roce. Po téměř půl roce jsme měli možnost se s novým hatchbackem poprvé projet v blízkosti Prahy. Vyzkoušeli jsme prozatím nejlepší verzi GT s 205 koňmi, natáčecí zadní nápravou a automatickou dvouspojkovou převodovkou. Tedy spojení, které v nás zanechalo velmi slušné první dojmy. Bude si stejně tak dobře počínat běžnější verze s motorem 1.2 TCe o výkonu 130 koní s manuální převodovkou? Nejen na tuto otázku jsme hledali odpověď v rámci redakčního testu.

Renault Mégane se ve své poslední generaci inspiruje předchůdci a svým vzhledem opět vzbuzuje emoce. Mégane přijíždí na modulární platformě CMF C/D, kterou známe z modelů Espace či Talisman, ale také z Nissanu Pulsar a Qashqai. Z tohoto faktu je celkem jasná použitá technika. Ať už je to paleta motorů nebo koncepce podvozku s vlečenou zadní nápravou, ale také sada elektronických pomocníků jako je přednárazový systém, adaptivní tempomat, sledování jízdních pruhů, čtení dopravních značek a nebo samočinné parkování.

Test Renault Mégane 1.2 TCe

Přestože je design vozů silně subjektivní záležitostí, neodpustím si pár vět k exteriéru vozu. Již po prvním setkání na mě Mégane působil sympatickým dojmem a po týdenním soužití se na tom nic nemění. Rozhodně ne v negativním smyslu, spíše naopak. Nový tvar předních světlometů, kterým Renault sjednocuje své nejnovější modely, je velmi povedený. Na silnici je nezaměnitelný a hlavy většiny lidí, které potkáte, otáčí právě světlomety. Boční silueta je jednoduchá, je však o 24 mm nižší než předchůdce a vozu to jednoznačně prospívá. Zadní boubelaté partie jsou také velmi sympatické, nejhezčí jsou za šera, kdy vynikne úžasná LED linka zadních světlometů, která má skvělou 3D grafiku. Tohle se Renaultu naprosto bez debat povedlo.

Škoda je pak takových technologických nedokonalostí jako například lakování blatníku. Ten je vyroben z plastu a má odlišný odstín od kovových předních dveří, ale také od plastového nárazníku. Jeho slícování s navazujícími částmi karoserie se také příliš nepovedlo. Zajímavé je i využití fullLED světlometů v tomto segmentu. Nicméně mají stejný neduh, jako v případě Espacu. Jakmile rozsvítíte světla dálková, světelný kužel je nejednotný.

Test Renault Mégane 1.2 TCe (3)

Design interiéru je poněkud konzervativnější než exteriér. Základní architektura sází na jistotu. Zajímavým prvkem je stále častěji se objevující digitální přístrojový štít, který má stejně jako v případě Cee’du, dobře zvolený a kvalitní displej, který nezradí ani při různém počasí. Mám však výtku k jeho sklonu, mohl by být více kolmý. Stejně jako v případě dalších nových Renaultů se také u Méganu dá nastavit styl otáčkoměru i jeho barva.

Pojetí středového tunelu je velmi jednoduché. Částečně to je proto, že nejvyšší výbavy disponují velkým vertikálním displejem s úhlopříčkou 8,7”. Nižší výbavy mají 7” displej orientovaný horizontálně. Středový tunel je tak jednoduchý, rovný, bez zbytečných kudrlin. A to vynikne právě v případě menšího displeje, kde na středovém panelu vzniknou také poměrně velké prázdné plochy z matného černého plastu, který na pohled není úplně hezký. Titěrná tlačítka jsou kombinována s dotykovou plochou, často se vám tak stane, že pro určité funkce (například vypnutí parkovacích čidel) existuje pouze dotyková varianta. Naštěstí však Renault ponechává důležitá manuální tlačítka pro rádio a klimatizaci, s minimalizací nejde do extrému a za to zaslouží pochvalu.

Sedmi palcový dotykový displej reaguje svižně, dotykové plochy jsou ve většině případů poměrně velké, a proto není velký problém ovládat infotainment i za jízdy. Displej infotainmentu ve střední výbavě Intens nabídne širokou míru individualizace vozu. Ať už díky systému Multi-Sense, pomocí kterého nastavíte jízdní projev vozu, tedy odezvu na plynový pedál, umělý zvuk motoru či intenzitu posilovače řízení, a nebo díky nastavení vozu jako takového. V infotainmentu lze volit, kdy se má vůz rozsvítit, jak se má zvukově projevovat a nebo také velmi praktická funkce, kdy se vůz sám zamkne, jakmile ho opustíte na více jak pět metrů se startovací kartou u sebe. V menu palubního systému nastavíte a dokonce i vysunete head-up displej, který je v tomto případě řešen plastovou destičkou vysouvající se z přístrojového štítu.

Test Renault Mégane 1.2 TCe (1)

Použité materiály v interiéru drží nastavenou laťku segmentu, takže na vrchní části palubní desky můžete počítat s měkčenými plasty. Nicméně někde se šetřit muselo, takže spodní části vládnou plasty tvrdé. A to dokonce v místě, kde se se středovým tunelem potká vaše pravé koleno. A to dost nepříjemně. Slícování interiéru není špatné, pouze místa, kde se setkává tvrdý a měkký plast, jsou vizuálně dost výrazné. Správný posaz za volantem najdete poměrně rychle. Trochu problémová může být část interiéru pro vaši pravou ruku. Loketní opěrka je dost nízko a výš dát nelze, ale řadící páka je zase zbytečně vysoká.

Co se týče prostornosti, přední cestující si nemají na co stěžovat. Sedadla jsou pohodlná, mají i poměrně slušné vedení těla. Nadšení však nebudou sdílet cestující na sedadlech zadních. Prostor pro jejich hlavy je dostatečný, problém je však v podélném směru, kde budou mít vyšší jedinci problém. Měřím 183 cm a při posazení „za sebe” mi před koleny nezbylo téměř žádné místo. Zadní cestující bude omezovat také stísněný prostor pro chodidla. Mégane však boduje odkládacími schránkami. Najdete dostatek prostoru pro všechno, co budete běžně ve voze potřebovat uložit. Co se týče zavazadlového prostoru, v základním uspořádání nabízí Mégane 384 litrů, což přesně zapadá mezi nejznámější konkurenci.

Pod kapotou testovaného provedení byl uložen malý čtyřválec o objemu 1,2 litru. Motor 1.2 TCe nabízí přímý vstřik paliva a přeplňování pomocí turbodmychadla. Díky tomu je schopný ve svém silnějším provedení nabídnout velmi slušných 130 koní výkonu a 205 Nm točivého momentu. Jedná se o agregát s poměrně slušnou dynamikou, více než jinde bude však záležet na stylu jízdy. A to samozřejmě jak v jízdním projevu, tak na spotřebě. Nad hranicí dvou tisíc otáček zabírá motor poměrně slušně, nicméně nějaká výkonový špička mu chybí. To má na vrub také převodovka, která má velmi dlouhé stupně.

Test Renault Mégane 1.2 TCe (2)

A protože už všichni víme, že downsizing je slovíčko, které vypadá dobře jenom v dokumentech pro Evropskou unii a v reálném provozu už tak dobře ne, spotřeba nás asi nepřekvapí. V udávaných 5,3 litru doufal asi málokdo, v průměru jsme jezdili za 7,5 litru. Dálniční přesun byl záležitostí zhruba 8 litrů na sto ujetých kilometrů. Jakmile vyrazíte na okresní cesty a nebudete mít zrovna zapnutou ekologickou hemisféru, počítejte i s devíti a více litry. Bohužel. Šetřit se dá a pokud vám bude cesta z kopce přát, můžete se dostat i na šest litrů, ale to se musíte rozloučit s jakýmkoliv dynamickým potenciálem motoru.

Po ujetí pár kilometrů v běžném provozu nás Mégane nadchl tichem v kabině. Odhlučnění je velmi slušné, jedinou nepříjemností jsou ostré příčné nerovnosti, které se aktusticky projevují poměrně dost. Oproti minulé generaci má Mégane širší rozchod kol a také nižší těžiště. To se samozřejmě příznivě projevuje na jízdním projevu. Hatchback je dlouhou dobu striktně neutrální. Až když začnete vysloveně tlačit na pilu, objeví se přirozeně nedotáčivost. Mégane je však směrově velmi stabilní, a to jak při dálničních rychlostech, tak v zatáčkách. Odpružení má spíše komfortní ráz a na 17” testovaných kolech se jedná o příjemný kompromis. Řízení má Mégane překvapivě přesné, jenže je bez jakékoliv zpětně vazby.

Renault Mégane je ve své poslední generaci solidně postaveným vozem, který nezklame klidné řidiče, ale překvapí i v situacích, kdy se budete chtít svézt svižněji. Přestože má jednoduchou zadní nápravu, nastavená je perfektně. Cestuje se v něm klidně, tiše a oproti předchozí generaci působí vůz daleko dospělejším dojmem. Mégane má širokou škálu palubních asistentů, ty fungují dobře, dá se měnit intenzita jejich zásahu nebo je lze úplně vypnout. A to je velmi důležité. Zajímavá je také základní cenovka, která s atmosférickou jedna šestkou startuje a částce 339 900 Kč. Jako ideální volba z hlediska výbavy se pak jeví právě testovaná varianta Intens, která s tímto motorem vyjde na 429 900 Kč.

[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Renault
Typ:,Mégane
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 198 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzín
Pohon:,předních kol
Výkon:,97 kW/130 koní v 5 500 ot./min
Točivý moment:,205 Nm v 2 000 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,10.6 s
Maximální rychlost:,197 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,6.9 / 4.6 / 5.3
Emise CO2:,123 g/km
Objem nádrže:,47 litrů
Délka:,4 359 mm
Šířka:,1 814 mm
Výška:,1 447 mm
Rozvor:,2 669 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 205 kg
Objem zavazadlového prostoru:,384 / 1 247 litrů
Ceník:,k nahlédnutí zde
[/table]

Štítky: , , , , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru