Když jsem se před pár týdny účastnila slavnostního představení faceliftovaného modelu RCZ, byly moje pocity poměrně smíšené. Na jednu stranu se mi tohle kupátko líbilo, ale ne tu druhou převládal pocit, že je to auto čistě pro holky. A těch já v redakci měla už spoustu. Řekla jsem si, že Peugeotu RCZ dám šanci, aby mě přesvědčil. Týden strávený v jeho společnosti mě nakonec vyvedl z omylu. Jen pro holky ani náhodou, možná pro ty nebojácné… :)
Ale začněme hezky od začátku. Doba je nemilosrdná a stejný tlak jako na nás všechny – tedy vypadat svěže a mladistvě – je vyvíjen i na poli automobilovém. A ani Peugeot RCZ toho samozřejmě nemohl být ušetřen. Nutno ale podotknout, že mu to jen a jen prospělo. Nová je celá přední část vozu, která v sobě kombinuje sportovnost a jistou dávku elegance. Tvar střechy, který připomíná vlny Jaderského moře a záď, jež je kombinací řádně nafouklých blatníků a sexytvarovaných zadních světel, je prostě hodně dobrá kombinace. A nemyslete si, že ty dvě vlnky táhnoucí od střechy až po zadní okno jsou jen na parádu. Kdyby tam nebyly, do auta by se těžko vešel kdokoliv, kdo má na výšku více než 175 cm.
Když se na auto podíváte z profilu, neujde vám, že celá kabina vozu je hodně posunuta dopředu. Dobrý tah, být umístěna uprostřed, vypadalo by to jako létající talíř. A když si zase stoupnete za auto nebo před auto, neujde vám jeho šířka, která je dle výrobce 1 845 mm (bez zpětných zrcátek). A právě zpětná zrcátka v kombinaci s nafouklou zadní částí dělají z auta tu správnou rozpláclou žábu. A věřte mi, že to myslím jen dobrém. :)
Po otevření velkých a těžkých dveří na mě čekalo další překvapení. Celý interiér včetně palubní desky byl oděn do šedé kůže, a právě na palubní desce se to ukázalo jako poněkud nešťastné řešení. Světlá barva se nepříjemně odrážela v předním okně. Pokud budete volit kůži na palubní desku, sáhněte spíše po tmavé. Sportovně tvarované sedačky měly ideální boční vedení a integrované hlavové opěrky naopak vypadaly skvěle. Nutno podotknout, že boční vedení vyhovovalo mně, ale můj kolega Martin už se do sedačky moc pohodlně nevešel. Jeho 90 kg a asi 190 cm holt potřebuje jinou dávku komfortu.
Já jsem si za volantem ale doslova vrněla. Řadicí páka se dobře drží, řazení je sice trochu tužší, ale tak to u sportovněji laděných aut má být. I když jde o sportovní auto, vadila mi zploštělá spodní část volantu. Já vážně asi nechápu, k čemu je to dobré. Při rychlejším manévrování s volantem tenhle moderní designový prvek stejně jen překáží.
I když jde o auto s rozvržením 2+2, tak zadní sedačky jsou spíše než sedačky pouze odkládacím prostorem na kabelku. Nic moc se dozadu totiž vážně nevejde. I samotný pokus o to dostat se na zadní sedadla byl spíše pro hadí ženu než pro mě. Je ale pravdou, že jsme nakonec dozadu dostali dětskou sedačku i s dítětem, ale, chudák, se netvářil, že se mu to úplně líbí. Pokud tedy po RCZ pošilháváte, počítejte s tím, že ze zadních sedaček se vám bude špatně vyndávat i nákup. Ten ale stejně patří do kufru o objemu 384 litrů (se sklopenými sedadly dokonce 760 litrů), do něhož se vejde i pár věcí z obchodu s nábytkem. :) Prostě praktický vůz…
Pod kapotou jsme měli jedinou nabízenou naftovou motorizaci. Šlo o čtyřválec o objemu 2,0 litru s 16 ventily na válec s výkonem 120 kW/165 koní a s točivým momentem 340 Nm. No, přiznávám, že nejdříve jsem z nafty pod kapotou u takového auta byla trochu smutná, ale první rychlejší svezení mě vyvedlo z omylu. Vůz váží 1 486 kg a kombinace 165 koní a 340 Nm si s ním pohrávalo bez sebemenšího problému. Díky tomu, že kola jsou umístěna skoro až v rozích karoserie, RCZ sedí v zatáčkách. Má ale poměrně tenkou hranici mezi tím, kdy zatáčku projíždíte pod plynem s úsměvem na tváři a s pocitem, že máte vše pevně v rukou a mezi tím, kdy už jde RCZ po předku ven. Je to dáno relativně těžkým motorem v kombinaci s poháněnou přední nápravou. Ale i tahle tenká hranice se dá po čase vycítit a pak už si jen můžete užívat sportovní jízdu. Té pomáhá i sportovněji laděný podvozek, který se ovšem s rozbitými českými silnicemi moc nekamarádil.
Překvapivě mě nakonec ani nijak zvlášť nerušil zvuk naftového agregátu. Po startu o sobě motor dal vědět, ale po zahřátí byl jeho projev přeci jen příjemnější. I když jsem byla z chování vozu, z jeho zrychlení (z 0 na 100 km/h to zvládne za 8,2 vteřiny) a z celkového nastavení nadšená, myslím si, že nabízený benzínový motor 1.6 THP o výkonu 147 kW/200 koní bude ještě o něco zábavnější a hravější.
Jak tedy omlazený Peugeot RCZ shrnout? To je zapeklitá otázka. Od začátku jsem si myslela, že jde o klasické holčičí auto, které má, jako třešničku na dortu punc zábavného přibližovala, ale realita je taková, že na silnicích a u nákupních center se po mně víc otáčeli pánové, a v jehlových podpatkách bych do RCZ asi také nesedla. Ve městě se dá jezdit za pár litrů nafty (do 7 se vejdete naprosto bez problémů!) a naprosto plynule, kdežto na okreskách se při správném řazení a při důkladném poznání chování vozu dá zažít i moře zábavy. Vzhledem k tomu, že každý majitel RCZ má neskutečné množství variant jak svůj vůz ozvláštnit a odlišit od ostatních (polepy karoserie, barvy střechy, velikost kol) zasáhl Peugeot opravdu širokou škálu zákazníků. Námi testovaný vůz byl ještě navíc vybaven akčním paketem s názvem Pack Premium Nappa 2, jež v sobě za příplatek 75 000 ukrývá již zmíněné celokožené čalounění, vyhřívaná přední sedadla, elektrické nastavování sedadel, sklápění zpětných zrcátek při couvání a přední koberečky s logem. Pokud si připlatíte také Pack Hifi, dostanete audio od JBL a navigační systém s barevnou výsuvnou obrazovkou a bluetooth handsfree sadou. Tím se cena námi testovaného vozu dostala na 880 000 Kč. Možná se vám cena zdá příliš vysoká, ale RCZ si ji umí obhájit (navíc máte plně vybavené auto a prodejci zcela jistě sleví). Přiznávám, že se jedná o auto, které bych si uměla bez problému představit ve své garáži. Vlastně, já bych ho tam chtěla! :)
-AR-
Štítky: peugeot, rcz, test