Když se podíváte na nové Mitsubishi Outlander, na první pohled nepoznáte, do jaké automobilové rodiny patří. Pokud budou navíc zalepeny tři diamanty ve znaku, budete tápat zcela určitě. Design se žádnému jinému Mitsubishi nepodobá. Nové je takřka vše. Jiné jsou tvary přední části, boční profil, ale i zadní část.
Oproti minulé generaci je tedy, co se týká vzhledu, jiné vše, tedy skoro – rozměry jsou v podstatě shodné. Nová, třetí generace je o centimetr kratší (4 655 mm), ale stejně široká (1800 mm) i vysoká (1 680 mm). Zachován zůstal i rozvor náprav (2 670 mm).
Do testu jsme dostali sedmimístné provedení (u dvou vyšších výbav v základu) v nejvyšší výbavě INSTYLE a s manuální šestistupňovou převodovkou (automat nás čeká začátkem března). Základní cena 958 000 Kč není příliš nízká, spíše naopak, ale už v základu nabídne velmi bohatou výbavu. I když je pravdou, že na některé dnes již běžné prvky (adaptivní bixenony, parkovací senzory a podobně), můžete rovnou zapomenout. V základu ale naleznete bezpočet asistentů (brzdových, rozjezdových, stabilizačních, ….), 7 airbagů, automatickou dvouzónovou klimatizaci, palubní počítač, navigaci, xenonové světlomety s přisvícením (úhel až 160°), kožené čalounění, elektrická okna i zrcátka, střešní okno, bezklíčkový vstup a start, parkovací kameru a tak bych mohl pokračovat dál a dál.
Interiér je svým pojetím jednoduchý a přehledný a s tím, abyste se zorientovali, nebudete mít příliš problém. Ovládání je poměrně intuitivní, výjimku u japonských aut tvoří jen ovládání palubního počítače. V případě Outlanderu bylo tlačítko umístěno vlevo od volantu a abyste jej stiskli, musíte se přestat věnovat řízení a najít ho. Údaje palubního počítače (ale třeba také pokynů navigace) se zobrazují na přehledném displeji mezi budíky. Jenže… S každým stisknutím tlačítka – na rádiu, na klimatizaci atd. – se ozvalo pípnutí. Proč? Má to být auto, ne digihra…
Posez na sedadlech je spíše vyšší, chybí však nastavení bederní opěrky. Ani tak není problém v autě ujet několik set kilometrů, aniž by to vaše tělo odneslo nepříjemnými bolestmi zad či čehokoliv jiného. Během jednoho dne jsme zvládli více než 700 km při cestě na Vienna Autoshow 2013 a zpět a přitom jsme večer vystoupili v pohodě.
Pod kapotou nám sekundoval naftový motor 2,2 DI-D s manuální šestistupňovou převodovkou a s modernizovaným pohonem všech kol. V oficiálních materiálech popisuje Mitsubishi modernizovaný systém pohonu všech kol takto: „Funkci mezinápravového diferenciálu zastává elektronicky ovládaná spojka s plynulým řízením na stanovení optimálního rozdělení točivého momentu mezi přední a zadní nápravu na základě údajů ze snímače otevření škrtící klapky, na základě rychlosti jízdy vozidla, jízdních podmínek a pokynů řidiče.“ Dříve se počítalo pouze s údaji na základě otáček motoru, kol a polohy plynového pedálu.
S modernizací řízení pohonu všech kol se proměnilo také jeho ovládání. V interiéru už nenajdete otočný ovladač pro výběr jednotlivých režimů a zmizela také možnost navolit si výhradně pohon pouze přední nápravy. Pohon 2WD totiž nahradil režim 4WD Eco, jehož nastavení preferuje pouze pohon přední nápravy, avšak pokud se dostane s trakcí do úzkých, ta zadní ji přijde na pomoc. Nepochopil jsme tedy režim 4WD Auto, jenž by se měl chovat stejně. Posledním režimem není žádná novinka. Jde o režim 4WD LOCK, při němž je základní poměr přenášeného výkonu na zadní kola ještě větší než u režimu 4WD Auto. Řízení ovládání spojky je upraveno pro podmínky jízdy na kluzkém povrchu jako je např. sníh nebo písek. Rozhodně nejde o stálý pohon všech kol.
Motor nabízí celkem slušný výkon 110 kW/150 koní a 380 Nm točivého momentu, který s autem dokáže slušně zacvičit. Předjíždění nebude velkým problémem a přitom se dá spotřeba udržet do 8 litrů i při svižnějším tempu. V ceníku ale naleznete hodnoty o poznání nižší: 6,5 l/100km ve městě, 4,7 mimo město a 5,4 v kombinovaném provozu. Zrychlení z 0 na 100 km/h je podle technických údajů 10,2 sekundy a maximální rychlost rovných 200 km/h.
Už jsme si také zvykli, že Mitsubishi o přeplňování svých naftových motorů dává vědět i chodcům. Bylo tomu tak u minulé generace Outlanderu, ale třeba i u ASX. Výjimkou však není ani nová generace modelu Outlander. Za studených startů se z prostoru motoru při jakémkoliv přidání plynu ozývá pískání turba, to pak po ohřátí oleje utichne.
Nová generace Mitsubishi Outlander sice nevypadá jako Mitsubishi, ale zachovává si jeho styl. Naprosto typická je třeba dlouhá řadící páka manuální převodovky, kterou zdědil i vzdálený příbuzný Citroen C4 Aircross, přesto je řazení celkem příjemné (i když by řazení pětky mohlo být přesnější). Přesto se Mitsubishi Outlander moc neprodává. Asi hlavní otázkou je, jestli je cena atakující jeden milion Kč pro zákazníky obhájitelná nebo ji české zastoupení automobilky nastavilo příliš sebevědomě. Pokud se ale podíváme na nejbližší konkurenty nabízející sedm sedadel, uvidíme, že se cenově moc neliší. A i některá pětimístná SUV se nabízí za podobné peníze. Stačí ale sestoupit o výbavu níže a oželet tak navigaci, střešní okno, kůži či některé další drobnosti a rázem je cena přijatelnějších 857 tisíc Kč. To už zní lépe, co říkáte?
